Drogy ve vodě a léčiva v půdě. Jíme aspirin ve špenátu a pijeme antikoncepci?

10:00-10:30 Přednáška prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. (VŠCHT Praha) Vodní hospodářství ČR a dopady klimatických změn  

Česká republika má velice specifickou hydrologickou situaci, kdy všechny významné řeky pramení u nás, takže i znečištění našich řek na hranicích je „naše“ znečištění. Proto je čistění odpadních vod v ČR tak důležité. Bude stručně popsána situace v čištění odpadních vod a nejrozšířenější technologie. Znečištění našich povrchových i podzemních vod pochází i z intenzívního zemědělství. Situace v kvalitě povrchových i podzemních vod se zhoršuje i s postupujícím suchem, kdy nedostatek vody vede ke zkoncentrování znečištění. Budou tak diskutovány i dopady klimatických změn nejen do dostupnosti vodních zdrojů, ale i jejich kvality. Jako příklad budou probrány zvětšující se problémy s růstem zelených řas a sinic. 

10:40 – 11:30 Přednáška doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D.: Kontaminace povrchových vod novými polutanty a jejich vliv na vodní organismy 

11:30 – 12:00 Workshop Analýza agresivního chování.  

  • 20 minut analýza dle videa,  
  • 10 minut porovnání výsledků pozorování jednotlivých experimentátorů s průměrným pozorováním 

12:10 – 12:40 Přednáška Ing. Aleš Klement, Ph.D.: Osud léčiv v půdě – (30 minut) 

Řada zemí, které trpí nedostatkem vody, využívá přečištěnou odpadní vodu pro zavlažování. S nedostatkem srážek a následně se suchem se v posledních letech setkáváme i u nás. Proto je možné, že i u nás bude odpadní voda pro zavlažování využívána. Řada látek, jako jsou například léčiva, nejsou z vody v čistírnách odpadní vody dostatečně odbourávány. Léčiva a další látky jsou rovněž koncentrovány v odpadních kalech, které jsou často po jejich úpravě aplikovány do půdy. Tyto látky se pak mohou v půdě akumulovat, pronikat do podzemních vod a tak kontaminovat zdroje pitné vody či mohou být vstřebávány rostlinami a tak kontaminovat potraviny. Bude krátce popsáno chování léčiv v půdě a na příkladech bude ilustrována možná kontaminace plodin. 

12:40 – 13:00 Workshop: pH půdy a obsah uhličitanů 

Znalost hodnoty pH půdy je pro zemědělce důležitá veličina o její kvalitě, ale také o procesech, které v ní probíhají. pH půdy ovlivňuje skoro vše, co se v půdě děje. Kromě chemicko-biologických procesů také ovlivňuje výskyt mikrobů, které se významně podílí na rozkladu organické hmoty a tím i na dostupnosti živin v půdě. 

Pro měření a sledování pH půdy je podstatná znalost půdní reakce. Půdní reakce patří mezi nejdůležitější ukazatele půdy. Díky půdní reakci můžeme poznat úrodnost půdy. Pro hodnocení pH půdy je důležité hledisko zrnitostní složení. pH stanovíme pomocí pH metru s kombinovanou elektrodou ve výluhu půdy. 

Půdy zatížené znečištěním od tzv. těžkých kovů by měly vykazovat alkalickou reakci. V opačném případě by kadmium, rtuť, olovo či další prvky, jejichž nadměrná koncentrace vážně ohrožuje lidské zdraví, snadno vstoupily do pěstovaných plodin. Vápník obsažený v karbonátech má vliv na příjem ostatních prvků rostlinami. Negativně mohou na rostliny působit jak příliš nízké, tak příliš vysoké obsahy karbonátů a hodnoty pH. 

Pro orientační měření obsahu karbonátů využijeme vzorek půdy a 10% kyselinu chlorovodíkovou (HCl). 

13:20 – 13:30 Workshop: Zrnitost půdy 

Pro úrodnost půdy je mimořádně důležitá její zrnitost. To je, jak velké půdní částice obsahuje. Podíl částic různé velikosti určuje půdní druh. Rozeznáváme tři základní druhy půdy, pokud vynecháme jednotlivé extrémy. 

Lehké půdy (půdy písčité a hlinitopísčité) obsahují až 80 % hrubého písku a málo jemných částic. Jsou vzdušné, záhřevné, snadno a kdykoliv zpracovatelné. Špatně poutají vláhu. Jejich již tak malý obsah humusu a živin snadno uniká do spodiny, neboť je velké půdní částice nemohou poutat. Proto je nutné stále dodávat humus. Hnojit častěji a v malých dávkách, v době sucha intenzivně zavlažovat. Lehké půdy jsou vhodné na pěstování zeleniny. Z ovocných stromů se v lehkých půdách daří broskvoni, třešni a višni. 

Středně těžké půdy (půdy hlinité až písčitohlinité) obsahují přes 50 % hlinitých částic, málo písku a jílu. Středně těžké půdy, převážně na spraších, mají vysoký obsah vápníku, dobrou strukturu a soudržnost. Obsahují optimální množství vláhy a živin. Obecně lze říci, že půdy hlinité a písčitohlinité jsou nejvhodnější půdní typy jak pro pěstování zeleniny tak i ovoce. 

Těžké půdy (půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly) obsahují až přes 50 % jemných jílovitých částic a písku. Těžké půdy jsou soudržné, mají dobrý, někdy až přílišný obsah vláhy, dobře udržují hnojení. Jsou však velmi ulehlé, málo vzdušné, málo propustné a studené. Pevně poutají živiny a někdy je i těžko uvolňují pro rostliny. Jsou těžko zpracovatelné, za mokra se příliš mažou a za sucha tvoří tvrdé hroudy. Těžká půda není všeobecně vhodná k pěstování zahradních rostlin. Stromy v nich mělce koření. 

Stanovení zrnitosti si ukážeme na příkladech tří půd, kdy bude formou ukázky popsána sedimentační metoda. 

Rezervace

Tato událost je již plně obsazena.